stránka Společnosti za duševní zdraví – hlavně za to svoje
Společnost za duševní zdraví – hlavně za to svoje
pracuje podle pravidla Ulev si – a všem bude líp
. Protože čím víc bude lidí, kterým se ulevilo, tím míň bude lidí, kterým se neulevilo – to dá rozum. A každý ví, jaká to je úleva být ve společnosti člověka, kterému se ulevilo, kterému je fajn; protože to “fajn”, ta úleva se kolem takového člověka šíří. Jako pozitivní infekce.
Některé stanovy své práce přejala Společnost za duševní zdraví – hlavně za to svoje
od mravenců.
Víte, jak se budí mravenci? – Mravenci prý spí přes zimu sedm metrů pod zemí. Někteří z těch mravenců jsou obzvlášť citliví k impulsům tepla. A když se objeví první paprsky jara, tak tito obzvlášť citliví mravenci ucítí ty paprsky i přes těch sedm metrů studené země; probudí se a jdou se podívat (nebo co to mravenec, očí nemaje, dělá) na povrch. Tam svá těla vystaví hřejivým paprskům. Když nakumulují dost tepla, vrátí se ke spícím kolegům. Přitulí se k nim – a nejbližší spící mravenci ucítí to teplo. To je vzbudí, a oni vylezou se podívat (nebo co to mravenec, očí nemaje…) na povrch. Tam se ohřejí, vrátí se – a jejich teplo vzbudí další mravence. A ti se… Chápete jistě, jak je to dál.
Takže, vážení návštěvníci, pokud vám osobně v životě něco – nějaká zkušenost, metoda, poznání, moudrost, citát, prostě cokoli – přineslo úlevu, mohlo by to možná ulevit i někomu dalšímu, a uvést ho tak do společnosti lidí, kterým se ulevilo.
Proto se, prosím, podělte (klidně i anonymně) o tuto zkušenost s dalšími návštěvníky na stránce Co pomohlo. Kdoví – třeba by to mohla být i jejich cesta. Zda tudy půjdou, už nechme na nich.
Na stránce Otázky a odpovědi můžete i vyslat do prostoru svůj dotaz, svůj problém (opět lze i anonymně); je možné, že náhoda vás pohladí a někdo, kdo zná odpověď, protože něco podobného zažil, se vám ozve s radou. Může tak vzniknout kontakt s někým, koho byste jinak nepotkali a s kým si máte co říct.
A můžete zde samozřejmě i vznášet návrhy a dotazy ohledně mé práce (co byste dále přivítali, co postrádáte a co vám naopak vyhovuje). Je zde vítán i ten, kdo chce popsat, jak na něj moje práce působila.
Na stránce Léčivé myšlenky najdete léčivé myšlenky a výňatky z léčivých příběhů světových i českých spisovatelů.
Na stránce Léčivé rozhovory najdete někdy krátký, jindy dlouhý, někdy veselý a jindy vážnější Rozhovor pro dnešní den. Podobně jako Karty či jako Léčivé myšlenky mohou vést k zamyšlení o životě, o sobě, o lidech okolo.
A zde lze nalézt zcela nové stránky Léčba.svepomocí.cz, vznikající od roku 2015, které na tuto původní stránku navazují. Obsahují zejména léčivé audio a videonahrávky – včetně léčivých audiovzkazů od neznámých lidí.
Cesta z průšvihu
Realita (nebo Pán Bůh – je jedno, jak si to kdo nazve) je mnohem chytřejší než člověk. Takže jakkoli si člověk může myslet, že má věci pod kontrolou, realita ho občas vypeče. Jako by člověk hrál pokr s lepším soupeřem. Nebo ping-pong. Tu hru lze nazvat jakkoli.
Ten hráč na druhé straně stolu je ovšem na straně toho člověka – jakkoli se to nezdá; je to trenér, je to sparing partner. A přitom mistr všech mistrů.
Každý máme svého sparing partnera; svého mistra všech mistrů. A proto nás realita občas vypeče. Učí nás v té chvíli orientovat se v nové situaci; zvládnout ji. Rozšířit se o ni.
Člověk, kterého realita zrovna vypekla – kterému sparing partner na druhé straně stolu udělal něco, co ten člověk nečekal – ten člověk samozřejmě chvíli neví, co dál. Ničemu nerozumí, je zmatený. Protože když člověk nerozumí, má sklon propadat zmatku. Ztratit klid. Nevědět si rady.
Ve zmatku své situaci neporozumíš, protože nechytáš, které věci z reality kolem jsou důležité; netušíš, odkud se odpíchnout.
A když se nechytáš, nemůžeš z toho ven. Staneš se tak trošku hříčkou té situace. Jako když se v bludišti, kde ses předtím velmi dobře orientoval, párkrát otočíš kolem své osy, a tím ztratíš ponětí o tom, kde je tady východ – jakkoli jsi to předtím dobře věděl.
Přesto – i když se to člověku v té chvíli nezdá, má všechno, co se kolem děje, řád – a všecko je na straně toho člověka. A to všechno teď (Bůh či realita nebo ten šmejd sparing partner – je jedno, jak tomu kdo řekne) – čeká, co ten člověk. Někdy přitom ještě dává pár dalších falší do hry; ještě člověka párkrát otočí kolem dokola, aby ho popletl.
Jde o to přestat s tou panikou. S tím zmatkem. Znova zaostřit na důležité body v realitě.
K tomu pomáhá:
- Co nejdřív přejít na vědomé dýchání (tj. soustředit svou pozornost na vlastní dech – a ten dech postupně pokud možno zpomalit. Zpomalení se dělá tak, že si člověk v duchu řekne „Zpomal.“.). Soustředěním se na vlastní dech a zpomalením toho dechu se zklidní rozrušená centra v mozku.
- Šupem se vrátit do přítomnosti, a to do velmi krátké přítomnosti. To, co lze nazvat slovem “teď”, trvá opravdu jen chvilku. Například vteřinu. A v té vteřině si může člověk všimnout, že se nic neděje. Že v té vteřině je mír. Že v té vteřině se děje například jen to, že on stojí, cítí zem pod nohama a na stole vidí kafe a lokty se opírá o stůl. A že nic z toho není nebezpečné. Tudy vede návrat ke klidu. Ke klidu a k pochopení, že to, co bolí, je strach z budoucnosti a lítost z minulosti. Že v té chvíli, kdy je člověk v přítomnosti, tj. v té vteřině, co zrovna je, že v té chvíli nebolí nic a nic není nebezpečné. A takových vteřin přítomnosti, v nichž si může nasbírat klid a rozvážnost na řešení situace, kterou mu jeho sparing partner přihodil, že má k dispozici mnoho. Jednu za druhou. Samé “Tedě”; kdykoliv si je uvědomí, “Teďové” přijdou za ním a podpoří ho. „Teďové“ jsou kamarádi. V těch chvílích s takovým “Teď” odchází ta panika. V těch chvílích s “Teď” může člověk, který je přitom přítomen v domově svého těla, v klidu obhlédnout celou tu novou situaci a s rozmyslem najít řešení.
- Co nejdřív mít na mysli vědomé uzemnění (tj. návrat pozornosti k sobě samému – uvědomění si svého vlastního “majetku”: svého těla. Svých nohou, že se dotýkají země, svých rukou, které se dotýkají jedna druhé. Atd. Jako by si člověk civějící doposud na okolí, které ho zrovna “zklamalo” nebo prostě nějak vyvedlo z míry, teď zaměřil pozornost zpátky do sebe, do svého vlastního prostoru, který mu patří, v kterém “bydlí”. Může si uvědomit, že jeho nohy se dotýkají země, která ho drží a vždy udrží. Uvědomit si, že stále ještě existuje a že existuje ve svém: v těle, které mu patří. Cítit ho. Projít si ho jak hospodář prochází svůj statek.
Inspirace pro hledání řešení
(léčivé rulety na stránkách)
Když člověk po něčem marně šátrá ve tmě, potřebuje si tam posvítit. K tomu potřebuje nějakou svítilnu. Baterku třeba. Namíří ji na místo, kde něco hledá, a ona mu pomůže zorientovat se ve tmě a najít tam, co hledal.
V situacích maléru má to, co člověk hledá ve tmě, název “řešení”. “Cesta ven”. A jeho podvědomí je ten temný špajz, kam je třeba si posvítit.
Realita mu přitom pořád posílá náznaky toho řešení. Všude jsou. Jen je zahlédnout.
Jsou i zde – na těchto stránkách. Nasbírala jsem jich během sezení s klienty už tisíce a vložila je do rulet v některých místech stránek. Rulety slouží jako ty lampičky. Zaměřují světlo na nějakou možnost. Mohou člověku pomoci se s větším pochopením dívat na svět. Na situaci, kterou mu zrovna jeho sparing-partner předložil.
Když člověk potřebuje najít nějaký náznak řešení, nějak porozumět situaci, může se zde podívat postupně na:
- Citát v levém horním rohu stránek Moje-psycholozka.cz ve sluníčku. Ruleta, která je tam umístěná, náhodně vybírá z více než tisíce postřehů ze života, které kdy pomohly mně nebo lidem v ordinaci podívat se z odstupu na problém, který se zrovna řešil. – Velice často hlásí lidi (a je to i moje zkušenost), že zrovna ten citát, na který ve sluníčku náhodně narazili, jim osvětlil něco z jejich problému – upozornil je na nějaké jejich omezení, které jim brání něco důležitého uvidět, apod.
- Potom se lze (pokud touha najít inspiraci trvá) podívat do sekce Léčivé myšlenky. Tam jsou nasbírány tisíce krátkých či delších životních postřehů světových i českých spisovatelů nebo odborníků z různých oborů. Tyto myšlenky také mohou přispět k osvětlení podstaty problému.
- Další zastávka může vést přes Léčivé rozhovory. Tam ruleta losuje vždy jeden z krátkých či delších fiktivních (většinou veselých) dialogů o nějaké životní situaci. Opět se tam člověk může zkusit najít, nebo se nechat inspirovat.
- A další zastávky jsou už i na nových stránkách Lecba-svepomoci.cz v sekci Hlasy. Tam pracuje ruleta s “náhodnými” zvukovými nahrávkami – s audiohovory, které mi poskytli běžní lidé – většinou, ale ne vždy v ordinaci o tom, co jim pomohlo, co je vyléčilo, co se jim vyplatilo, nebo o tom, co v sobě zahlédnou, když zrovna sestupují do svého klidu a nacházejí řešení své osobní situace. Třeba vás mohou ti neznámí lidé svými osobními zážitky a pochopením něčeho ve svých životech inspirovat.
- Na stránkách Lecba-svepomoci.cz v sekci O životě je také několik psaných ruletových seriálů s fiktivními postavami, jejichž debaty glosují člověka v různých jeho více méně veselých vlastnostech. I mezi těmito příběhy lze najít inspiraci.
