Jak meditovat

Jak meditovat

inspirující výňatky z knihy Mariana Repky

Vše o meditaci (Klidná mysl v jakékoliv situaci)

Úvod Nadi Verecké

Slovenský autor Marian Repka ve své drobné knize Vše o meditaci (Klidná mysl v jakékoliv situaci) ukazuje jednoduchými slovy a konkrétními příklady velmi jasnou, praktickou cestu, jak porozumět pochodům odehrávajícím se ve vlastní mysli, jak je v sobě zachytit a jak se postupně naučit je ovládnout – tj. nepodléhat stresu a získat vnitřní klid a spokojenost.

Základní body této cesty jsou uvedeny zde – v jednotlivých, na sebe navazujících úryvcích z jeho knihy. Návštěvníkovi této stránky se po každém kliknutí objeví další navazující úryvek.

K dalšímu úryvku je však vhodné postoupit vždy až po důkladném osobním pochopení úryvku předchozího; po prozkoumání v něm uvedených postupů, po delším praktikování jednotlivých úkolů. To praktikování totiž postupně – během týdnů až měsíců – mění práci mozku tak, že člověk dokáže pochopit a praktikovat úkoly uvedené v dalších úryvcích. Je to zkouška trpělivosti a vytrvalosti, ale výsledky stojí za to. Kdo si troufá, ať si zaujme klidnou meditační polohu, a může se seznámit s první ukázkou.

Jak meditovat

  1. O nevýhodách myšlení
  2. O zákonitostech myšlení
  3. Sledování myšlenek
  4. Jak dosáhnout vnitřního ticha
  5. Důsledky schopnosti mlčet mezi dvěma myšlenkami
  6. Jak zachytit mlčení mezi dvěma myšlenkami
  7. Jak snížit množství vlastních problémů
  8. Kde je spokojenost?
  9. Co je to představa?
  10. Zachycení představ
  11. Jak zažít skutečnost
  12. Nesprávná cesta
  13. Správná cesta
  14. Osvícení

Závěr Nadi Verecké

Úryvek dvanáctý a třináctý mohu potvrdit z osobní letité zkušenosti. Nemeditovala jsem cíleně podle návodu Mariana Repky – dřív než jsem tuto knihu poznala, se mi během mnoha let mé každodenní mnohahodinové práce s lidským podvědomím, meditace stala; dělala jsem to, aniž jsem tušila, že je to meditace.

Až časem jsem si všimla svých změněných stavů vědomí při té práci a dostavily se vhledy uváděné Marianem Repkou v úryvku dvanáctém – vhledy a schopnosti, které mě zpočátku vyváděly z míry, stejně jako zpočátku vyvádějí z míry mé klienty.

Skrz tyto vhledy a schopnosti mě postupně obklopila pověst zázračné léčitelky”, “vědmy”, “čarodějnice” či “dobré víly” – každý si mě nazývá podle svých potřeb; a já byla vždy znova překvapována pozitivními důsledky mé práce. A časem jsem pochopila, že to, co umím já, se postupně může tímto způsobem naučit každý – každý to může rozvinout a přidat do toho ještě něco jiného než jsem si do toho přidávala já. Dál to obohatit. Je moc hezké to sledovat.

Ale spolu s Marianem Repkou zjišťuji, že rozdíl mezi skutečností a zdáním při meditačních cvičeních stále trvá, stejně jako trvá jím zmíněné bludiště spojené s hledáním výhod.

Jen výjimečně a vždy nečekaně přichází ten dar, kdy se při své práci na chvíli dostanu do stavu, o kterém mluví úryvek čtrnáctý.

Ten prostor, v kterém v té chvíli s klientem přebývám, je svět potencí. Svět všech možností těsně před jejich realizací. Svět všech věcí těsně před tím, než vzniknou. Nepřeberná změť možností a šancí. Jako v nekonečně bohatém obchodním domě, kde je všechno zboží volně k dispozici.

Když jsem v něm, vím a jasně a konkrétně vnímám, že jsem naprosto všechno. Taky vím, že kdybych v té chvíli měla a vyslovila jakékoli přání, v mém životě by se realizovalo. Nikdy však žádné přání v té chvíli nemám. Prostě se mi stav, v němž bych měla pocit, že něco postrádám, v té chvíli nestane. Nemám si co přát. Mám všechno a jsem všechno.

Vím přitom, že ve svém životě jsem nějaké přání měla, že ještě například ráno jsem se něčím trápila, ale teď žádné trápení není a na žádné přání se mi nedaří pomyslet. Prostě v hlavě není. Mám zcela všechno a nechci vůbec nic. Jsem.