A HVĚZDÁŘ ŘEKL:
MISTŘE, CO NÁM POVÍŠ O ČASE?
A Mustafa odpověděl:
Chtěli byste měřit čas,
jenž je bezměrný a neměřitelný.
………
Z času byste chtěli učinit proud,
na jehož břehu byste seděli
a pozorovali jeho tok.
Avšak to, co je ve vás věčné,
je si vědomo věčnosti života
a ví, že včerejšek
je jen vzpomínkou dneška
a zítřek
je snem dneška.
A ví, že to, co ve vás zpívá a hloubá,
stále zůstává v mezích onoho prvního okamžiku,
než rozptýlil hvězdy do prostoru.
……
A není čas nedělitelný právě tak jako láska,
a není stejně nehybný?
………
Jestliže však ve své mysli musíte čas dělit na doby,
pak nechť každá doba pojme v sebe všechny ostatní doby
a nechť dnešek objímá minulost se vzpomínkou i budoucnost s touhou.
(Chalíl Džibrán –Prorok, úryvky z promluvy O čase)
