PAK PRAVILA JEDNA Z ŽEN:
PROMLUV K NÁM O BOLESTI.
A on řekl:
Vaše bolest je praskáním skořepiny,
která uzavírá vaše poznání.
Tak jak musí prasknout pecka plodu,
aby se jádro mohlo dostat na slunce,
tak vy musíte poznat bolest.
Kdybyste dokázali udržet svá srdce
v údivu nad každodenními zázraky svého života,
vaše bolest
by se nezdála být méně hodná podivu
než vaše radost;
a přijímali byste proměny svého srdce stejně,
jak jste vždy přijímali proměny ročních dob,
plynoucích nad vašimi poli.
A s jasnou myslí byste bděli v zimách svého soužení.
Mnoho ze své bolesti jste si zvolili sami.
A lék, kterým vaše choré já
léčí lékař, jenž je ve vás,
je trpký.
Proto důvěřujte lékaři
a pijte jeho lék mlčky a pokojně.
Neboť jeho ruka, ač těžká a tvrdá,
je vedena jemnou rukou Neviditelného,
a číše, kterou podává, ač pálí na vašich rtech,
byla vytvořena z hlíny,
již Hrnčíř zvlhčil svými svatými slzami.
(Chalíl Džibrán – Prorok – promluva O bolesti)
