Vzpomněla jsem si na své novomanželské mládí. Od tchyně jsem tehdy dostala elektrický šicí stroj Lucznik. Velká věc, tenhle šicí stroj. Bleděmodrá, lesklá. Pamatuji si na svůj vzteklý mladistvý pláč. Když vám to hodiny trhá nit a látka se skoro nehne z místa velikosti půl centimetru, to už je fakt k vzteku, když plánujete ušít … Číst dál

Paní doktorko, my vás máme v ledničce, usmála se na mě dívka v ordinaci. V ledničce? No. Už dlouho. Co tam dělám? Já nevím. Jen tak si tam jste. Z čeho jsi tak usoudila? Víte, jak já mámu pořád zasypávám těma svýma problémama – tak ona teď na to vždycky chvíli mlčí, pak otevře ledničku, … Číst dál

A ještě čerstvý citát od jiného chlapce – dvanáctiletého Honzíka S. Honzíka napadlo během terapie toto: Když si myslíš, že víš, tak nevíš. A když si myslíš, že nevíš, tak víš.

Míša je jedenáctiletý chlapec, který navštěvuje moji ordinaci. Vyprávěl mi: Já mám křečka, víte? A on má v kleci takový ten kolotoč a pořád v něm běhá dokola. A já mu tuhle – zrovna když v tom kolotoči běžel – přidal do klece něco dobrého, co má rád. On se na tu dobrůtku podíval – a víte co udělal?! Přidal v tom kolotoči! … Číst dál