Rozhovor otcovský, marný
Musíš se víc snažit, hochu. Musíš se snažit, abys něco dokázal – jinak se nikam nedostaneš.
Kam bych se měl dostat.
Kamkoliv. Dneska se nikam nedostaneš jen tak. Kamkoliv se chceš dostat, musíš si na to vydělat například. Musíš se snažit. Kam by ses třeba chtěl dostat?
Já bych se chtěl dostat na kutě.
Ale no tak. Věci prostě vyžadují snahu.
Nezdá se mi. Ověřoval jsem to a není to tak.
Co není tak?
Věci nevyžadují snahu. Zkus si k nějaké věci sednout, pozoruj ji a řekni mi, až začne vyžadovat snahu. Já už jich něco pozoroval. Snahu nevyžadovala ani jedna.
A co dělaly?
Nic. Pozorovaly mě.
A ty?
Pozoroval jsem je. Vzájemně jsme se pozorovali. Takový jako souznění to bylo; já nic – ony nic.
A jak to skončilo?
Přestalo mě to bavit. Šel jsem domů. Že je budu pozorovat zase zítra.
A ony?
Nevadilo jim to.
