Můj syn je strašně nesmělý. Neumí se bránit, šlak by mě z něj trefil, když si zase nechá ve škole sníst svačinu. Zůstává celé dny doma u televize, nemá kamarády, ale nestěžuje si, tvrdí, že je takhle spokojený. Měl bych ho nechat být, když si nestěžuje? Těšilo by mě velice, kdyby byl víc do života… Je … Číst dál
„No samozřejmě, samozřejmě…To ti to trvalo…,“ volá potěšený otec. „No a tohle: když máš pět pytlů obilí a jeden pytel stojí čtyři stovky, kolik bude stát těch pět pytlů? No kolik?“ Dítě neví. „Teď jsme to dělali!!“ ječí otec. „Teď! Teď jsem ti to vysvětloval! No co s tím musíš zase udělat?! No! Jako prve!“ Dítě neví. Co … Číst dál
aneb „Odborník to ví nejlépe…“ Neví. Nebo ví? Já, jakožto psycholog a autor článků a příruček o výchově, se sama sebe někdy ptám: Nejsme my psychologové a autoři článků a příruček o výchově ‘ňák moc chytrý´? Kde bereme tu odvahu, tu jistotu, se kterou tvrdíme, že to, o čem své čtenáře a klienty přesvědčujeme, je … Číst dál
Tak vy jste psycholožka? – Ty já znám…, řekla mi jedna místní učitelka při mé odborné návštěvě opravené školy nedávno rozbombardovaného města v Bosně. Nějací psychologové na mně dělali před válkou nějaké pokusy, v psychologickém institutu. A bylo to hrozné! Ano?, špitla jsem. Domnívala jsem se, že si čerstvě po válce budeme povídat o jiných … Číst dál
V kuchyni bylo dusno. Matka myla nádobí, slzy jí padaly do dřezu. Otec seděl mlčky za stolem a prohlížel si klouby na hřbetu ruky. Byly úplně bílé, jak je mačkal. Malý kluk seděl proti němu na židli a prohlížel si špičky bot. Taky neříkal nic – oběd, před kterým seděl, byl už dlouho úplně studený. … Číst dál
Odpovědi na otázky položené Novinkami.cz: „Obranné mechanismy“, tj. v tomto případě „mechanismy ochraňující vztah“, mohou být v každém vztahu; pokud znamenají například důvěru. A tady pozor: nejen důvěru v druhého, ale hlavně důvěru v sebe sama: jestliže si nevěřím, nevěřím ve svou vlastní hodnotu, jak v moji hodnotu může věřit partner? Jak ho může lákat vztah se člověkem, … Číst dál
„Vždyť ještě nedávno jsem tě přebaloval…“, pomyslí si překvapeně rodič, když jest mu náhle dáno rozpačitě civěti na prudce zabouchnuté dveře, za nimiž se koupe jeho pobouřený potomek. „Nedávno to bylo – dobře si to pamatuju…,“ vzpomíná si rodič do tlumeného šumění sprchy a zmateně vrtí hlavou. Ale jeho potomek to už tak nevidí: pro něj to rozhodně … Číst dál
„Víš, proč já vlastně lžu? – Protože se bojím, víš, bojím se toho průseru, když bych řekla pravdu. Jak se asi naštveš. A tak si říkám, že se na to možná ani nepřijde a že bude všecko v pořádku.“ „Jasně. – Ty lžeš, protože se bojíš, že budeš bita.“ „Taky. Ale to jenom někdy. Někdy … Číst dál
Přišla jsem na to, že můj muž tajně pije. Přede mnou si nikdy nedá ani pivo, dává si pozor, abych na to nepřišla, ale párkrát jsem ho přistihla, jak si dává panáka v hospodě, než zajde domů. Mám s ním o tom promluvit? Leká mě to slovo tajně, to přistihla jsem ho a to nedá si přede mnou ani pivo. … Číst dál
Před několika lety jsem se rozešla s partnerem. Bylo to velmi bolestivé, hrozně mě to zklamalo, naprosto jsem mu důvěřovala, byl pro mě vším. Velmi mě ta zrada zranila. Podlomilo mi to nohy; od té doby se bojím navázat další vztah: co když zase přijde ta bolest… Už nemůžu nikomu věřit. Nechci být na nikom … Číst dál
