Komu je hůř – rodičům či dětem? Jedna moje dávná kolegyně – škoda že ji neznáte. Má andělské oči, jemný a laskavý hlas, duši bez kazu a celý život zasvětila práci s problémovými dětmi. Když ale na jejího syna sedla kdysi adolescence, vykládala nám, celá zničená, pěkné příběhy. Třeba: Stojíme takhle se sousedem a čekáme, … Číst dál
A zase je to tady. Venku mrzne až praští. Tma je dřív než se vůbec rozední. Chodníky kloužou, že je to o zdraví. Autobusy nejezdí a obchody jsou zavřené, včetně Večerky za rohem, která jindy nezradí. Tedy žádný důvod k optimismu. A přesto všichni z nějakého iracionálního kolektivního hnutí mysli jásají, křičí a bouchají rachejtlemi a zátkami … Číst dál
„Bublám. Vztekle bublám. Rodina se mi už směje: když mi v kuchyni spadne s řinkotem na zem hrníček, ze všech dveří se ozve: ‚Promiň! Promiň, mami!‘ Protože prý vědí, že za to stejně mohou oni, tak nechtějí zdržovat nějakým vyšetřováním. Rozesměje mě to; ale ve skutečnosti tyhle moje drobné vzteky nejsou pro ně ani pro mě žádná legrace. … Číst dál
Metro 2002 – zeptali jsme se Naděždy Verecké, psycholožky Dají se rozlišit lidé podle toho, jak reagují na stresovou situaci? Na stresovou situaci zareaguje každý člověk, a nemusí to na něm ani být vidět. Podle způsobu zareagování rozlišujeme dva typy lidí. Ten první se řídí heslem „Bojuj nebo uteč“. U něj se projevují napjaté svaly, … Číst dál
„Je to docela vyspělá civilizace“, řekli by možná před pár lety o nás mimozemšťané, až by se vrátili domů. „Ale má svoje zvláštnosti. Například schopnosti jedince se v ní hodnotí ne z toho, co v životě může dokázat podle svého nadání a odhodlání, ale z toho, zda uhodne, jak pootočit nakreslené kolečko, když předtím bylo … Číst dál
Tu chvíli někdy prožil nebo prožije každý: Člověk se ráno vzbudí (dokázal-li vůbec usnout) a uvědomí si, že skutečnost, do které se probudil, je horší než sen. Horší než noční můra, která na rozdíl od trýznivé současnosti končívá nejpozději s ránem. Z bolestivé reality se ale vzbudit nelze. Je třeba vstát a vydržet žít celý … Číst dál
Odborná revize: Naděžda Verecká Vyhodnocením testu získají učitelé vlastní sebeobraz; pravda – dosti útržkovitý. Seriózní normy nejsou zatím bohužel zpracovány – zejména proto, že lidé, kteří jsou ochotni náš test vyplnit, brzy prchají ze školství – ať už k lékaři, do lesa nebo aspoň do jiného oboru. PROČ JEŠTĚ PRACUJI VE ŠKOLSTVÍ? Vyhodnocení: Za každou … Číst dál
Škoda rány, která padne vedle… Jak kdy… Jedna moje milá a upřímná klientka přišla kdysi s promodralou dlaní. „No, netrefila jsem se. Myslela jsem, že jdu do měkkýho – kluk ale uhnul, on je takovej šikovnej, pružnej – a já to vzala o hranu stolu. Ale co bylo fakt zvláštní: mě ta bolest v té … Číst dál
„Nikdo; nikdo mě nedovede tak vytočit jako to mý dítě“, říkávají matky. – „Jinak je skvělý, ale… A to pak řvu a ječím a divím se, kde se to ve mně bere. A když je pak klid a všechno jde konečně po dobrým, tak se stydím a zaříkávám, že příště už určitě takhle ne… Ale vydržím to … Číst dál
„Moje dcera je laskavá, nezlobí, nemám s ní žádné starosti, vlastně je dospělejší než jiné děti v jejím věku. I ve škole je taková, učí se dobře a učitelka mi o ní řekla: „Takových dětí kdybych měla plnou třídu, to by se mi učilo…“ – A stejně se moje dcera bojí chodit do školy, že to … Číst dál
