William Faulkner
„Dokud žijeme minulostí, je to naše přítomnost.“ William Faulkner
„Dokud žijeme minulostí, je to naše přítomnost.“ William Faulkner
„Kdyby někdo vydal tvé tělo do rukou komukoliv na potkání, byl bys tím roztrpčen; že však ty sám vydáváš svou mysl v moc kohokoliv, tak, že se zneklidňuje, když tě někdo hanobí, za to se nestydíš?“ Epiktétos
Soudit smí jen Pán, neboť On zná všechny souvislosti. Jen Ten, kdo zná člověka z mnohých životů, ho může posoudit. Ve většině případů ty svým zrakem neobsáhneš ani tento život. Co tedy můžeš znát? Jak chceš být schopen soudit? Než abys soudil, radím ti spatřovat v druhých to dobré. Přičemž bys neměl slepě a naivně vletět … Číst dál
Komu je hůř – rodičům či dětem? Jedna moje dávná kolegyně – škoda že ji neznáte. Má andělské oči, jemný a laskavý hlas, duši bez kazu a celý život zasvětila práci s problémovými dětmi. Když ale na jejího syna sedla kdysi adolescence, vykládala nám, celá zničená, pěkné příběhy. Třeba: Stojíme takhle se sousedem a čekáme, … Číst dál
A zase je to tady. Venku mrzne až praští. Tma je dřív než se vůbec rozední. Chodníky kloužou, že je to o zdraví. Autobusy nejezdí a obchody jsou zavřené, včetně Večerky za rohem, která jindy nezradí. Tedy žádný důvod k optimismu. A přesto všichni z nějakého iracionálního kolektivního hnutí mysli jásají, křičí a bouchají rachejtlemi a zátkami … Číst dál
„Bublám. Vztekle bublám. Rodina se mi už směje: když mi v kuchyni spadne s řinkotem na zem hrníček, ze všech dveří se ozve: ‚Promiň! Promiň, mami!‘ Protože prý vědí, že za to stejně mohou oni, tak nechtějí zdržovat nějakým vyšetřováním. Rozesměje mě to; ale ve skutečnosti tyhle moje drobné vzteky nejsou pro ně ani pro mě žádná legrace. … Číst dál
Metro 2002 – zeptali jsme se Naděždy Verecké, psycholožky Dají se rozlišit lidé podle toho, jak reagují na stresovou situaci? Na stresovou situaci zareaguje každý člověk, a nemusí to na něm ani být vidět. Podle způsobu zareagování rozlišujeme dva typy lidí. Ten první se řídí heslem „Bojuj nebo uteč“. U něj se projevují napjaté svaly, … Číst dál
„Je to docela vyspělá civilizace“, řekli by možná před pár lety o nás mimozemšťané, až by se vrátili domů. „Ale má svoje zvláštnosti. Například schopnosti jedince se v ní hodnotí ne z toho, co v životě může dokázat podle svého nadání a odhodlání, ale z toho, zda uhodne, jak pootočit nakreslené kolečko, když předtím bylo … Číst dál
Tu chvíli někdy prožil nebo prožije každý: Člověk se ráno vzbudí (dokázal-li vůbec usnout) a uvědomí si, že skutečnost, do které se probudil, je horší než sen. Horší než noční můra, která na rozdíl od trýznivé současnosti končívá nejpozději s ránem. Z bolestivé reality se ale vzbudit nelze. Je třeba vstát a vydržet žít celý … Číst dál
Odborná revize: Naděžda Verecká Vyhodnocením testu získají učitelé vlastní sebeobraz; pravda – dosti útržkovitý. Seriózní normy nejsou zatím bohužel zpracovány – zejména proto, že lidé, kteří jsou ochotni náš test vyplnit, brzy prchají ze školství – ať už k lékaři, do lesa nebo aspoň do jiného oboru. PROČ JEŠTĚ PRACUJI VE ŠKOLSTVÍ? Vyhodnocení: Za každou … Číst dál
