Naděžda Verecká Škoda rány, která padne vedle… Jak kdy… Jedna moje milá a upřímná klientka přišla kdysi s promodralou dlaní. „No, netrefila jsem se. Myslela jsem, že jdu do měkkýho – kluk ale uhnul, on je takovej šikovnej, pružnej – a já to vzala o hranu stolu. Ale co bylo fakt zvláštní: mě ta bolest v té … Číst dál
„Nikdo; nikdo mě nedovede tak vytočit jako to mý dítě“, říkávají matky. – „Jinak je skvělý, ale… A to pak řvu a ječím a divím se, kde se to ve mně bere. A když je pak klid a všechno jde konečně po dobrým, tak se stydím a zaříkávám, že příště už určitě takhle ne… Ale vydržím to … Číst dál
„Moje dcera je laskavá, nezlobí, nemám s ní žádné starosti, vlastně je dospělejší než jiné děti v jejím věku. I ve škole je taková, učí se dobře a učitelka mi o ní řekla: „Takových dětí kdybych měla plnou třídu, to by se mi učilo…“ – A stejně se moje dcera bojí chodit do školy, že to … Číst dál
O nevěrách a odpouštění s psycholožkou Naděždou Vereckou (MfDnes 2001, rozhovor zaznamenala Eva Bobůrková) EB: Co má dělat partner, který začíná tušit, že ten druhý je nevěrný? NV: Ti, co mají podezření, by nikdy neměli chodit partnerovi do kapes, pátrat, zkrátka – nabíhat si. Mohou se něco dozvědět úplně zbytečně, ten druhý by si to … Číst dál
Neurologové jsou přesvědčeni, že živé vzpomínky plné hrůzy se vtisknou do emočních nervových okruhů. Tím dochází k předráždění amygdaly, která neustále vysílá do vědomí signály k opětovnému vybavení vzpomínek na traumatickou událost. Tyto traumatické vzpomínky pak na základě sebemenšího náznaku, že by mohlo dojít k opakování hrozivých okamžiků, spouštějí poplachovou reakci. Taková podrážděnost je charakteristickou … Číst dál
(pro Elle – listopad 2003; rozhovor zapsala Lucie Šilhová) Dvacetiletá Karolína, studentka ekonomie, má velké trápení: nenávidí svoje tělo. A čím dál víc. Nakonec kvůli tomu vyhledala psycholožku. Co jí psycholožka poradila? Karolína své tělo nenávidí tak, že tuhle rozbila zrcadlo, protože se už na sebe nemohla dívat. Hodinu předtím se pohádala s Radkem. Má … Číst dál
VÝCHOVNÝ OMYL Č. 3: aneb O sourozencích Novákových Ty svině, okamžitě mi to vrať! Mami, on mě bije! Ona je kráva, mami! Zas mi to bere! Neříkej jí kráva. Co ti bere? Kdo je u tebe kráva, ty hajzle! Nic ti nedělám! Ty dobře víš, co mi děláš. Mami, ona dobře ví, co mi dělá. … Číst dál
″Moje žena se zbláznila do karet a horoskopů, není s ní rozumná řeč, nedá se s ní žít. Říká, že všechno je spojeno se vším a že pokud se budu dál chovat jako slepý indolent, který nechápe vyšší smysl toho všeho, můj život je marný. A že já nejenom nechápu základní duchovní věci, ale ještě … Číst dál
VÝCHOVNÝCH OMYLŮ SE NESMÍM DOPOUŠTĚT aneb Všichni jsme jenom lidi… Výchovný omyl č. 1: Výchovných omylů se nesmím dopouštět. Ve výchově nesmím udělat chybu. Námitka: Chyby ve výchově svých dětí dělá každý, i ten, do kterého bychom to neřekli. I to nejvychovanější dítě světa (které to je?!) bylo vychováváno s chybami. Výchovným omylům se prostě … Číst dál
″Strašně mě štve v práci kolegyně. Svou arogancí – a nejen tou – mi leze na nervy, chová se úplně nemožně. A tohle je na tom to roztomilé: přesto, že jí mám plné zuby, přesto, že denně vidím, jaká je to husa omezená, přesto mi poněkud vadí pomyšlení, že ani ona mě nemá ráda…″ Důvodů … Číst dál
