Lidové úsloví, předávané z generace na generaci. Vyjadřuje letitou zkušenost. Naznačuje, že ve chvílích, kdy jsou lidé s rozumem v koncích, kdy už jim žádná vlastní chytrost ke správnému rozhodnutí nepomáhá, je vhodné obrátiti se k babám. Všimněme si: nikdy ne k dědkům. Nikdy ne: Dědku, raď. Vždy jen: Babo, raď. Dědky, zdá se, v … Číst dál
Ten den jsem byla úspěšná. Jednak jsem si nezapomněla do samoobsluhy vzít brejle. To je velmi důležité. V posledních letech bez brejlí nepřečtu nic. A obvykle si je zapomenu, a pak tápám ve výběru zboží. S brejlema to ale byla úleva. A navíc jsem objevila v chladicím boxu skvělá polská vajíčka. Polská. Ano – polská, … Číst dál
Na nervy já mám doma králíka, řekla mi zasněně dívka Karolína. Králíka? zeptala jsem se. Králíka, řekla dívka Karolína. Mám jít do školy, jsem celá vyplašená, protože mám zkoušku a svou obvyklou hrůzu, že ji neudělám. Kouknu na králíka, řeknu mu to – on na to nic. Chroupe seno, kadí bobky. Hoví si a hejbe … Číst dál
Asi před pěti lety. Šla jsem tehdy po ránu venkovskou ulicí. Ulice byla lemována stromy. A bylo jaro, jemný větřík vál a slunce zářilo a zpívali ptáci. Kromě jednoho. Ten nezpíval – ten řval na poplach. Lítal kolem mě a řičel jako na nepřítele. Kosice to byla. Asi měla někde poblíž hnízdo a měla zato, … Číst dál
Jeden můj známý – starší, veselý a šťastně ženatý člověk – vzpomínal tuhle na své mládí. Mluvili jsme o manželství a o ženách. Mně bylo jasné, že se to nedělá, říkal. Ale já to dělat tak nějak musel. Miloval jsem a miluju svoji ženu – ale tak nějak… se to vždycky seběhlo, vzdychl známý v … Číst dál
Vzpomněla jsem si na své novomanželské mládí. Od tchyně jsem tehdy dostala elektrický šicí stroj Lucznik. Velká věc, tenhle šicí stroj. Bleděmodrá, lesklá. Pamatuji si na svůj vzteklý mladistvý pláč. Když vám to hodiny trhá nit a látka se skoro nehne z místa velikosti půl centimetru, to už je fakt k vzteku, když plánujete ušít … Číst dál
Paní doktorko, my vás máme v ledničce, usmála se na mě dívka v ordinaci. V ledničce? No. Už dlouho. Co tam dělám? Já nevím. Jen tak si tam jste. Z čeho jsi tak usoudila? Víte, jak já mámu pořád zasypávám těma svýma problémama – tak ona teď na to vždycky chvíli mlčí, pak otevře ledničku, … Číst dál
A ještě čerstvý citát od jiného chlapce – dvanáctiletého Honzíka S. Honzíka napadlo během terapie toto: Když si myslíš, že víš, tak nevíš. A když si myslíš, že nevíš, tak víš.
Míša je jedenáctiletý chlapec, který navštěvuje moji ordinaci. Vyprávěl mi: Já mám křečka, víte? A on má v kleci takový ten kolotoč a pořád v něm běhá dokola. A já mu tuhle – zrovna když v tom kolotoči běžel – přidal do klece něco dobrého, co má rád. On se na tu dobrůtku podíval – a víte co udělal?! Přidal v tom kolotoči! … Číst dál
